1. kapitola

20. dubna 2013 v 16:00 | Sienna Parvani Spenser |  Kapitoly
Tak tady máte slíbenou první kapitolu. Doufám, že se bude líbit a teď už nebude zdržovat. Přeji příjemné čtení a doufám, alespoň v nějaký ten komentík :-)



Mé letadlo konečně přistávalo, po 11 nekonečných hodinách jsem konečně vystupovala na malém letišti v Montaně. Už z dálky jsem viděla Adriana, jak na mě čeká a mává mi z čekárny. Běžím k němu a vrhnu se mu do náruče. Tohle mi opravdu chybělo. Jak já ho miluji. Je to moje štěstí. Moje všechno.
"Ahoj, malá dhampýrko." Tohle škádlení mi chybělo.
"Ahoj, zlato, víš, jak tohle oslovení nemám ráda." Řeknu a dloubnu ho loktem do žeber. Chytne mě kolem ramen a s úsměvem vycházíme z letiště. Nastupujeme do auta a vyrážíme za naší novým společným životem. Jako dcera Abeho Mazura mám jisté privilegia, které hodlám na nové škole uplatnit. Jako moje první výhoda je, že mi můj milovaný otec zařídil apartmá v ubytovací části pro hosty. A jako bonus je, že Adrian má pokoj hned vedle mě. Už se nemůžu dočkat. Nebudeme alespoň každých deset minut kontrolovaný mým otcem. Můj vztah s Adrianem mu sice nevadil, ale zase tolik mi toho taky nepovolil. A Adrianovi samozřejmě nezapomněl vysvětlit, co by se stalo někomu, kdo by jeho malé holčičce zlomil srdce. Panna jsem už nebyla přes rok a dokonce myslím, že to můj otec tušil, ale nikdy bych mu to nahlas nepřiznala. Teď už mu to musí být ale jasné, když on pomohl zařídit ty pokoje.
Konečně projedeme branami našeho nového domova, musím se usmát. Stisknu Adrianovi ruku, kterou má položenou na řadící páce a on se na mě zářivě usměje. Zaparkuje před hlavní budovou a my vystupujeme. Projdeme velkými dřevěnými dveřmi a jdeme rovnou do ředitelny. Adrian už tu týden bydlí a co mi říkal, při svých návštěvách ve snech, bylo to tu úžasné. Adrian má takovou zvláštní moc a to že může navštěvovat lidi ve snech a vidí aury všech lidí. Zatím o tom nevíme moc informací a proto je taky tady. Aby se o svém živlu dozvěděl co nejvíce. Zatím jsme objevili, že by se mohlo jednat o pátý, již zapomenutý živel, který se jmenuje éter. Podle všeho by tu měla studovat holka, která má stejné schopnosti, jako Adrian.
Zaklepeme na dveře ředitelny a po vyzvání vstoupíme. Za stolem stojí morojka, které může být tak něco kolem čtyřiceti a už má pěkně prošedivělé vlasy. Mile se na nás usměje a pokyne, ať se posadíme. Každý zabereme jedno křeslo a ona začne:
"Vítám vás u nás na škole slečno Mazurová. Je nám ctí, že se u nás rozhodla studovat dcera pana Mazura. Já jsem ředitelka Kirová. Kdybyste cokoliv potřebovala, můžete se na mě obrátit." Řekne milým, trochu strojeným hlasem ředitelka. Jen se usměju a přikývnu. Pak mi ještě podá rozvrh hodin, řekne mi pár pravidel, ale to už mě moc nezajímá. Poté se konečně odcházíme ubytovat. Můj pokoj je nádherný, je velký, luxusně zařízený a moc se mi líbí. Je vymalovaný do fialové barvy. Uprostřed pokoje je velká postel. Před ní je pohovka a naproti je velká plazmová televize. Pak ještě velká skříň a dveře do koupelny. Tu půjdu prohlédnout později, slíbím si. Teď se chci věnovat jen Adrianovi. Otočím se na něj, dám mu ruce kolem krku a on mě vášnivě políbí. Okamžitě mu začnu polibek oplácet a to už mě něžně tlačí k posteli.
"Tohle mi chybělo." Zašeptá mi mezi polibky.
"Miluji tě." Odpovím mu a dál už mluvíme jen řečí těla. Naše šaty skončily na podlaze a my jsme se konečně mohli dotknout jeden druhého. Tohle bylo o moc lepší než v našich nočních schůzkách ve snech. Tohle bylo skutečné. Potřebovala jsem jeho doteky a on to věděl. On potřeboval mé polibky a mě to činilo šťastnou. Konečně jsme mohli splynout v jednu bytost. Bylo to nádherné, opojné a vzrušující. Jako bychom jeden druhého neměli dost a přesto nás bylo všude plno.
Když bylo po všem, jen jsme leželi v posteli a hladili se po nahých tělech. Už svítalo a to znamenalo, že pro moroje začíná noc a pro mě zítra začíná vyučování. Měla bych si vybalit a alespoň se trošku vyspat. Vstanu z postele, přejdu k jednomu ze svých kufrů, otevře ho a najdu erotickou noční košilku. Natáhnu jí na sebe a pomalu začnu pár věcí rovnat do skříně. Zatím stačí jeden kufr, zbytek udělám zítra. Adrian se pořád rozvaluje u mě na posteli a se zájmem mě pozoruje.
"Zůstaneš přes noc zlato?" zeptám se ho.
"Já myslel, že to je samozřejmost. Neboj, nechystal jsem se nikam odejít. Tak dlouho jsem tě neviděl, že noc vedle tebe bych si nenechal ujít ani za nic. Už si pojď lehnout, lásko moje." Kdo by mu odolal.
Přejdu k němu, políbím ho a on mě stáhne k sobě na postel. Začne náš polibek prohlubovat a já vím, že u něj rozhodně neskončíme. Moje košilka skončila opět na podlaze rychlostí blesku. On byl stále svlečený a tak jsem neměla moc práce. Tohle bylo více divoké, více zvířecí. První sex byl něžný z odloučení. Teď už jsme si užívali jeden druhého. Bylo to vášnivé a nespoutané.
Usnula jsem kolem půlnoci a ráno o půl sedmé mi začal zvonit ten otravný budík. Měla jsem chuť ho hodit proti zdi. Nebyla jsem zvyklá vstávat takhle brzo. Moji soukromí učitelé chodili vždy až na desátou abych se mohla vyspat. Adrian se nad mým pohybem jen zavrněl a více si mě přitáhl do náruče.
"Lásko moje, pusť mě, já musím vstávat." Poprosím ho něžně. Otevře jedno oko a unaveně se usměje.
"Nikam nejdeš, já tě nikam nepustím." Řekne a překulí se na mě. Je to nádherné, ale já ho musím shodit. Zapřu se, jednu nohu přes něj přehodím a překulím se na něj. Políbím ho jemně na rty a řeknu:
"Adriane, musím, nechci hned první den přijít pozdě." Řeknu a pomalu vstávám a zamířím do koupelny. Ještě než otevřu dveře, pošlu mu vzdušný polibek, ale pak se už musím jít osprchovat. Otevřu dveře a musím se pousmát. Koupelna je velká. Mám obrovský sprchový kout, kde se spolu krásně vejdeme a obrovské zrcadlo nad umyvadlem. Moc se mi líbí. Myslím, že tady budu šťastná. Rychle se vysprchuji, vyfénuji vlasy, vyčistím zuby, jemně se nalíčím a jdu se obléct. Ve skříni si vezmu upnuté džíny a červené tílko s všitou podprsenkou. Na to jen černou koženou bundu a můžu vyrazit. Podívám se na Adriana, který opět usnul. Jen ho políbím na tvář a odcházím. Když procházím kampusem, všichni na mě zírají jak na pouťovou atrakci a já si jejich pohledy užívám. Schválně jsem si nechala rozepnutou bundu, aby vyniklé mé přednosti velikosti C. Zdá se, že žádného studenta tady to nenechalo chladným. Konečně dojdu na první hodiny. Mám dějepis. Ten nemám vůbec ráda. Navíc moji učitelé mě již všechno naučili. Asi budu muset poprosit otce, aby mi zařídil studium jen na poloviční úvazek. Já chci jen bojovat, na co mi bude nějaký dějepis. Hned po skončení vyučování mu půjdu zavolat. Ale to už zazvonila a do třídy se nahrnuli moji noví spolužáci. V zápětí na to vstoupí učitel s paní ředitelkou.
"Dobrý den třído, ráda bych vám představila naší novou studentku Rosemarii Mazurovou. Je tu, aby mohla složit maturitu a mohla se stát strážkyní, tak jí prosím přijměte mezi sebe. Děkuji." s těmito slovy odchází ze třídy.
Zbytek dne se vlekl stejně pomalu, jako první hodiny, ale to už tu byl oběd. Nikdo se semnou zatím nebavil, asi se všichni báli mého otce a tím pádem i mě. Před jídelnou na mě čekal Adrian.
"Lásko, my dneska máme soukromou hostinu u mě na pokoji, tak pojď." Řekne a už mě za ruku vleče pryč. Holky na mě házejí nenávistné pohledy. Asi si chtěli Adriana urvat pro sebe. To mají ale smůlu, já jim ho nikdy nedám. Dojdeme k němu na pokoj, který je velice podobný tomu mému, jen je vymalovaný do zelených barev. Konferenční stolek je odsunutý od pohovky a kolem něj jsou na zemi polštáře na sezení. Na stolku je lahev červeného vína a jídlo snad pro celou armádu.
"Dnes jsem ti u paní ředitelky zařídil, že máš volno z odpoledního vyučování." Řekne a šibalsky na mě mrkne.
"Dobře, tak jednou bych se ulít mohla, ale naposledy zlato, ano?" kdo by mu odolal, když je tak sladký.
"Neboj, lásko, slibuji." Řekne a najednou se ozve zaklepání na dveře. Adrian jen křikne, ať ten někdo vstoupí. Dveře se otevřou a v nich stojí osoba, kterou jsem nevěřila, že ještě někdy uvidím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veru Veru | 20. dubna 2013 v 16:56 | Reagovat

Ahoj :) tak jsem přečetla v rychlosti prolog a první kapitolu a jsem nadšená ;) doufám že to bude pokračovat takhle dobře a budu s nadšením číst i tvé další kapitoly. Už se těšim na další a doufám že ji přidáš co nejdříve ;)

2 Tessinka Tessinka | 20. dubna 2013 v 17:24 | Reagovat

ooo.... to bylo prostě... luxusní, nádherné!!!! rychle další !! Miluju pár Rose a Adriena !!!

3 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | Web | 21. dubna 2013 v 7:04 | Reagovat

No, vypadá to zajímavě, honem další

4 Kačíí Kačíí | Web | 21. dubna 2013 v 9:32 | Reagovat

Suprová kapitolka,.. honem další :D :D

5 Tessinka Tessinka | 21. dubna 2013 v 21:33 | Reagovat

Dej nám prosím další kapitolku ;)

6 gotička gotička | 22. dubna 2013 v 14:43 | Reagovat

vypadá to zajímavě takže jen tak dál :-D

7 Tessinka Tessinka | 23. dubna 2013 v 17:42 | Reagovat

Kdy nám přihodíš další kapitolku ?? ;)

8 supercrazy7 supercrazy7 | Web | 24. dubna 2013 v 8:05 | Reagovat

TY jooooooo!!!! Nádhera!!!! Opravdu moc pěkně píšeš. Rychle další :-)

9 Anet Anet | 20. května 2013 v 19:24 | Reagovat

Twl!!! užasnýýýý!!! xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama