14. kapitola

17. září 2013 v 21:03 | Sienna Parvani Spenser |  Kapitoly
Holky, strašně se omlouvám za čekání, ale stěhovala jsem se a bylo toho nějak moc. Doufám, že se bude líbit a zanecháte alespoň nějaký komentík....:-) příjemné čtení


"Co se děje, Adriane? Proč si se měl vrátit ke dvoru?"
"Teta mi oznámila, že bych se měl skamarádit s Lissou, protože do budoucna plánuje, že mě s ní ožení, kvůli našim rodům nebo co."
"Cože? To snad ta stará krůta nemyslí vážně. Lissa chodí s Christianem a ty se mnou. Miluji tě a ty mě. Nebo snad ne?"
"Jasně, že tě miluji. Však jsem jí hned řekl, že jí na to kašlu a nic takového dělat nebudu. Doufal jsem, že by nám mohl pomoci tvůj otec. Co myslíš, má takovou moc, aby se mohl postavit královně?"
"Doufám, že ano, jinak jí snad sama uškrtím, aby dostala rozum."
"Neboj se Rose, to bude v pořádku." Slíbí a vášnivě mě políbí. Teď cítím jeho lásku a oddanost. Polibek se prohloubí, protože mi Adrian zajel rukou do vlasů a za pas si mě přitáhl k sobě. Pomalu ho položím na deku a lehnu si na něj, políbím si na něj na čelo, na nos, na tvář, na bradu a pak pomalu pokračuji dále. Sundám mu tričko a políbím ho na hrudník, na břicho, pak mu pomalu rozepnu kalhoty a pokračuji. To už to ale nevydrží a přetočí mě pod sebe. Není tak pomalý jako já, ale moje oblečení ze mě strhá skoro okamžitě.
"To je za to jak si mě trápila." Řekne udýchaně, ale s úsměvem. Pak už vše stalo strašně rychle. Moje oblečení skončilo na zemi a on už byl skoro nahý. Odstranila jsem poslední zbytky jeho oblečení a pak ve mně vybuchl ohňostroj vášně a lásky. Poté se sen rozplynul a já se probudila. Koukla jsem se na hodiny, byly čtyři odpoledne. Pro moroje byla noc. Jenže mě už se absolutně nechtělo spát a tak jsem vylezla z postele a dala si rychlou sprchu. Připadala jsem si jako největší děvka na světě. Nejdřív oplácím polibek Dimitriovi a pak se ve snu vyspím s Adrianem. Co se to se mnou jen děje? Proč mě Dimitrij přitahuje, i když by neměl. Protože ho chceš mít ve své posteli. Zašeptal hlas v mé hlavě. Sakra ještě mně chybělo, abych si začala povídat sama se sebou. Je to pravda. Chceš se svíjet pod jeho silnýma rukama. Zašeptal hlas znovu a já vnitřně zastenala. Zmlkni! Vykřikla jsem v duchu na hlas, který mě už lez na nervy.
Dobře Dimitrij je sice sexy chlap, po kterém každá žena touží, ale zatraceně já mám přece Adriana, kterého miluju tak proč sakra se mi tohle musí dít? Proč?
Možná, že si začínáš uvědomovat, že tvůj vztah s Adrianem není požehnaný a Dimitrij by byla snadnější volba. Zašeptal vnitřní hlas znovu a já si nemohla pomoct, ale začala jsem si myslet, že na tom něco bude.
Vylezla jsem ze sprchy a oblékla si nějaké oblečení ze své skříně. Pomalu jsem vyšla na chodbu a vydala se ven. Potřebovala jsem trochu přemýšlet a venku bylo krásně a svítilo sluníčko. Pomalu se prochází po kampusu a zase na sobě cítím něčí pohled. Rozhlížím se kolem a vidím stín schovaný za stromem. Už z dálky je vidět jak je obrovský. Zpoza stromu vyjde mužský postava a já málem na hlas vyjeknu leknutím. Přede mnou se zhmotnil sám velký Dimitrij Belikov v celé své kráse. Mile se na mě usmál.
"Ahoj Rose, co tady děláš. Ještě je večerka."
"Pro mě neplatí, to víš. A co tady děláš ty? Pozoruješ mě snad?"
"Rose, mám hlídku a jsem na obchůzce. A proč si vlastně tady?"
"Nemůžu spát, rozhodla jsem se, že se projdu."
"Děje se něco? Chceš si o tom promluvit?" zeptá se se starostí v hlase. Chvíli jsem opravdu přemýšlela, že bych si s ním o tom promluvila. Potřebovala jsem to někomu říct a pochybuji, že Lissa by byla správná volba, zvlášť když ona měla být Adrianova budoucí manželka. Jen z té myšlenky se mi chtělo zvracet. Proč to jen muselo ta skončit. Ještě, že se Adrian za pár dní vrací a začne potom s Lissou zkoumat éter. Dimitrij si asi všiml mého váhání, protože dodal: "Pojď se projít po kampusu, Rose."
"Tak dobře, stejně nemůžu spát." Pomalu se rozejdeme kolem kampusu lesem a Dimitrij začne mluvit.
"Co se stalo Rose?"
"Adrian odjel ke dvoru, zavolala si ho tam královna, ale to ty jistě víš. Dnes v noci mi oznámil pravý důvod, proč se měl vrátit. Jsem tak naštvaná, že bych tu starou krůtu nejradši zaškrtila." Skoro jsem křičela, jak jsem byla naštvaná.
"Rose, uklidni se. Co po něm královna chtěla?"
"Chce ho oženit s Lissou. S Lissou, chápeš to. Vždyť on chodí se mnou a miluje mě. Lissa má zase Christiana a je s ním šťastná. Jsem tak naštvaná, že bych do něčeho nebo do někoho kopla. Soudruhu, nabízíš se dobrovolně?" myslím, že Dimitrij chvíli přemýšlel a nakonec se rozhodl.
"Tak si pojď zabojovat, teď a tady." Nebezpečné jiskřičky mi zajiskřily v očích a hned jsem na něj zaútočila, ale on můj útok okamžitě odrazil a já skončila rozpláclá na zemi. Pomohl mi, abych se postavila na nohy a já zaútočila znovu. Zase jsem skončila na zemi a pak znovu a znovu a znovu.
"Nech toho Rose. Jsi ovládána svými emocemi a to není dobré. Skus se nejdřív uklidnit a pak můžeme bojovat dál.
"Já se ale nechci uklidnit, jsem tak naštvaná, že bych do něčeho praštila." V nestřeženém okamžiku se mi ho podařilo zasáhnout velkou ranou do břicha. Zdá se, že ho to zaskočilo, protože se trochu zakymácel, ale ustál to. Tohle se mu snad ještě nestalo. Myslím, že teď přemýšlel, co má udělat. Řekla bych, že se v něm odehrávalo spoustu emocí. V jeho očích jsem uviděla překvapení, šok, vztek a hrdost.
"Páni, Rose, to bylo poprvé, co se ti podařilo mě překvapit. Za chvilku mě určitě i porazíš v boji." Byla jsem sama na sebe pyšná, jak jsem to zvládla, i když to byla mírně podpásovka.
"To víš, soudruhu, jsem prostě nejlepší." Jsem totiž dcera svého otce.
Okamžitě mě chytil za ruce a přimáčkl mě ke stromu. Zadíval se mi do očí a já v nich spatřila chtíč a snad někde na pozadí i lásku. Ale to přeci nebylo možné. Nemohl mě milovat. To přeci nejde. Já miluji Adriana a nechci to měnit. Tak proč mě tak strašně přitahuje? Nejradši bych ho taky hned políbila, svalila na zem a strhala z něho jeho oblečení, pak bych si rukama přejela po každé svalu na jeho těle a užívala si naší blízkosti. Zdá se, že má stejné myšlenky, protože jeho hlava se pomalu naklonila ke mně a pomalu se blížil svými rty k těm mým. Když byl ode mě asi deset centimetrů, vzpomněla jsem si na svého přítele a proklouzla mu pod rukama.
"Promiň, já nemůžu." Řekla jsem jen a utekla zpátky k sobě na pokoj ještě více rozrušená.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ella Monurová Ella Monurová | Web | 17. září 2013 v 21:29 | Reagovat

Ahoj,úžasný kdy bude další? :D :-D

2 sienna-parvani-spenser sienna-parvani-spenser | Web | 17. září 2013 v 22:30 | Reagovat

děkuji za koment...kdy bude další bohužel nevím, musím si ještě dovybalit různé věci a pořádně nemám skoro čas, snad do příštího týdne...budu se moc snažit dát jí co nejdříve :-) :-D

3 Kačíí Kačíí | Web | 18. září 2013 v 6:22 | Reagovat

Teda konečně, naprosto úžasný, těším se na další :-)  :-)

4 Jassy R. Blake Jassy R. Blake | 18. září 2013 v 6:45 | Reagovat

To čekání rozhodně stálo za to:)
super kapitola :D

5 Tessinka Tessinka | 18. září 2013 v 13:35 | Reagovat

Tak to byla naprosto úžasná kapitola !! :D rychle další prosííím !!! ale doufám, že Rose zůstane s Adrienem ;)

6 sienna-parvani-spenser sienna-parvani-spenser | Web | 18. září 2013 v 20:40 | Reagovat

Holky moje, vám se nějak začal líbit Adrian co, pro mě je určitě nej, ale sama zatím nevím, jak to skončí...:D:D ne vážně to nevím...podle toho jakou budu mít náladu u psaní další kapitoly...:-)

7 sincerity sincerity | 18. září 2013 v 21:11 | Reagovat

ještě že jsme si počkali!!! super, jen by mě zajímalo s kým teda skončí :D no necháme se překvapit :)

8 Arwen Arwen | Web | 20. září 2013 v 22:47 | Reagovat

Chces me snad zabit? Uzasny konec :D! Uz se nemuzu dockat pokracovani! Porad se ale nemuzu rozhodnout na ci strane jsem...je to tezky :D. Skvela povidka :D.

9 Anet Anet | Web | 25. září 2013 v 17:27 | Reagovat

Krása...!!!!!!!!!wau.......!!!!!!Nádhera..prostě skvělí..Další..bože požehnej,aby byl další díl co nejdřív..xDDMimochodem nejsem pobožná,ale občas neuškodí se pomodlit ne? xDDDDDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama