16. kapitola

2. října 2013 v 21:55 | Sienna Parvani Spenser |  Kapitoly
Ahoj zlatíčka moje, jelikož jsem strašně hodná, dám vám další kapitolu už teď, i když jsem říkala, že až za 15 komentářů. Doufám, že se kapitola bude líbit a moc mě za ní nezabijete :-) Jinak dále bych chtěla alespoň nějaký komentík a čím dříve tu bude 10 komentářů, tím dřív budete mít další kapitolku :-) Teď už jen příjemné čtení!!


Rose POV
Dimitrij lehce přitiskne své rty k mým. Je to tak lehké, skoro ten polibek není cítit, ale přesto mým tělem projelo elektrické jiskření a já se zachvěla vzrušením. Vím, že je to špatné, ale tento polibek je jen takové lehké otření rtů. Skoro jako by ani nebyl. V té chvíli slyším, jak se otevřeli dveře a dovnitř někdo vešel. Asi nějaký student, tohle se nemělo stát. Pomalu se otočím a podívám se kdo to přišel. Adrian. Ne jenom to ne. Sakra, sakra, sakra. Co budu dělat? Vidím jeho bolestný výraz ve tváři. Určitě to viděl, jak jsem to jen mohla dopustit? Tohle ne. Proč? Proč? Nic neříká, jen se otočí a odchází pryč. Ani se na mě nepodívá.
"Adriane!" vykřiknu a běžím za ním. Ještě slyším Dimitrij, jak na mě volá, ale já ho nevnímám a běžím dál. Musím ho dohonit, musím mu to vysvětlit. Když do doběhu, chytím ho za ruku a otočím ho k sobě.
"Adriane, já.."
"Rose, ne nechci to slyšet. Vím, co jsem viděl." Vytrhne se mi a začne utíkat k ubytovací části pro hosty. Běžím za ním, ale doženu ho až v pokoji. Alespoň u toho nebudou svědci.
"Adriane, prosím, nech mě to vysvětlit." Jeho bolestný výraz mě skoro srazí na kolena.
"Rose, tady není co vysvětlovat. Viděl jsem to. Já si dělám hlavu s tím, co po mě chce moje prateta a ty se tu mezitím ocucáváš s Belikovem. To jsem nečekal, když jsem za tebou spěchal."
"Ale to on políbil mě, já nechtěla, miluji tebe." Skoro brečím. Nechci ho ztratit.
"Já vím, že mě miluješ. Vidím to ve tvojí auře, ale taky vím, že tvoje aura zářila jako disko koule, když jsem tě tam viděl. Rose, ty miluješ i jeho a nesnaž se to zapírat. Hned se mi nelíbil a teď mi ještě sebral to jediné na čem mi v životě záleželo. Tebe. Rose, jak si mohla. Udělal bych pro tebe všechno." Cože, jak bych ho mohla milovat, možná mě trochu přitahoval, ale láska? To je nesmysl nebo ne?
To malé zaváhání mezi odpovědí Adrianovi stačilo. "Vidíš, je to pravda. Rose, budeš si muset vybrat, takhle to nejde. Já se zatím vrátím ke dvoru. Nebudu se tady koukat, jak on na tebe hází zamilované pohledy a ty máš co dělat, aby si se kvůli mně udržela. Budeš se muset rozhodnout, jak dál." Ty slova byla jako nůž bodnutý do srdce, tak to od něj bolelo. Ale já mu ublížila. Jak jsem jen mohla. Tohle si budu do konce života vyčítat. Ale jak si můžu vybrat, když sama nevím, co cítím. Jak to po mě může vůbec chtít? Protože tě miluje. Ozval se ten otravný hlas v mé hlavě. Sakra, už zase on. To on mě dostal to těch problémů. Kdyby mi nenašeptával, jak je Dimitrij sexy, nikdy by k tomu nedošlo. Nesnáším se. Jsem hrozná přítelkyně a otřesná dcera. Nejdřív otce prosím, aby náš vztah zachránil a pak to sama takhle zkazím. Co jsem to jen udělala. Kéž bych tak mohla vrátit čas.
"Adriane, ale já tě miluji a chci být s tebou." Slzy už jsem nezadržela a teď mi stékají po tvářích v proudech.
"Já vím, ale taky vím, že chceš být s ním a nás oba mít nemůžeš. Jdu pryč, ty se zatím rozhodni." S těmito slovy opustí svůj pokoj a já tam zůstanu stát jako solný sloup a na nic se nezmůžu. Nejradši bych si vyrvala všechny vlasy z hlavy. Proč jsem to jen tak pokazila. A teď tu pro mě není ani Lissa, které bych se mohla svěřit. V záchvatu vzteku jsem jí vynadala a ani nevím, zda to tak opravdu bylo. S brekem lehnu k Adrianovi do postele. Z povlečení je cítit jeho vůně. Jak já jí jen miluji. Stále brečím a nechci aby mě tak někdo viděl. Vím, že je to nesmysl. Sem nikdo nepřijde, ale stejně se zamuchlám do přikrývek a po chvilce usnu.
Zdá se mi sen. Stojím uprostřed paloučku a na protilehlých stranách stojí dva muži. Nevím, kdo to je. Nikdy jsem je neviděla. Oba mají masku a na sobě dlouhé bílé kápě. Maska muže napravo je celá červená a je ne ní nakreslená koruna. Maska muže nalevo je bílá a přes ní dvě zkřížené kopí. Jeden bude vznešený z královské rodiny a druhý bude bojovník. Najednou mi to dojde. Mají znázorňovat Dimitrij a Adriana a já si mám teď vybrat. Ale jak. Jsou tak stejní, ale já si najednou začnu všímat jednotlivých rozdílů mezi nimi. "Adrian" má v ruce láhev s alkoholem, jako symbol jeho nezávislé a bezprostřední povahy. Je to takový party boy. V druhé ruce drží srdce na dlani, jako symbol jeho věčné lásky ke mně. Vím, že by pro mě umřel. Podívám se na "Dimitrije". V jedné ruce drží stříbrný kůl. To je zbraň strážců. Má symbolizovat jeho vášeň pro práci, kterou by za nic na světě nevyměnil. V druhé ruce má nádobku s čistou vodou, jako symbol jeho čistých úmyslů se mnou. Oba dva mě najednou začnou volat a lákat abych šla k nim a já tam jen stojím uprostřed toho všeho a nevím na kterou stranu se mám rozejít. Každý mě nějakým způsobem dokazuje, že by pro mě udělal cokoliv, ale na druhou stranu má každý z nich ještě nějakou neřest nebo povinnost, která má v jejich životě taky své místo. Z jejich volání mě už bolí hlava. Mám pocit, jako by mi měla prasknout. Najednou se posadím na posteli a těžce oddychuji. Co to jen bylo za sen? Nebyl vyvolaný éterem, to poznám. Musím si to ještě pořádně promyslet. Přeci chci jen Adriana ne? Máme spolu tolik plánů. Vstanu z postele a jdu k sobě na pokoj, kde se zamknu a jdu rovnou do sprchy. Tam se mi nejlépe přemýšlí a j si to teď musím všechno promyslet.
Abe POV
Sedím ve svém letadle a snažím se dovolat Belikovovi. Najmout ho byla chyba, ale co, stalo se a já to teď musím napravit. Hovor se stále vytáčí a on to nezvedá. Sakra, co ten chlap jenom dělá. Ať si mě ani nepřeje, až to zvedne. Ještě si musím promyslet, co řeknu královně. Ta taky nesmí mojí holčičce nijak ublížit. Musí povolit její vztah s Adrianem. Nemůžu dopustit, aby byla nešťastná. Na co jsem to jenom myslel, když jsem s tím souhlasil. Ale já jsem přece Abe Mazur a mám velkou moc mezi moroji. Tohle pro svoje jediné dítě udělám. Tohle jí dlužím, za ten šťastný život, který díky ní mám. Co bych bez ní dělal. Můj svět by byl prázdný, bez špetky radosti. Miluji moji Rose nade vše a klidně za to aby byla šťastná obětuji všechnu svou moc. Když už se konečně dostanu myšlenkami k mému rozhovoru s královnou, začne mi zvonit telefon. Kouknu na displej a hele. Volá nám Belikov. Tak jo, nejdřív si vyslechnu hlášení od něj a pak mu povím co mám na srdci já.
"Zdravím, Belikove. Co je nového na akademii?" povím hlasem já nic já muzikant.
"Dobrý den pane Mazure, zatím nic moc. Rose se zlepšuje v boji. Jde jí to už skoro skvěle. Adrian tu teď nebyl, tak jsem trochu zapracoval na vašem úkolu." Poví a já doufám, že se mu to nepovedlo.
"Kvůli tomu ti volám, Belikove, tvůj úkol se ruší. Dále už budeš jen Rose trénovat a nic víc. Nakonec jsem zjistil, že pokud má být šťastná s Adrianem, já to dovolím a požehnám jim. Rozumíš tomu?" nějak dlouho neodpovídá a to se mi nelíbí.
"Co se děje, sakra mluv. Co se stalo na akademii?" Sakra jsem odklopen samýma pitomcema.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 3. října 2013 v 15:29 | Reagovat

Moc pěkná kapitolka :-)

2 Jassy R. Blake Jassy R. Blake | 3. října 2013 v 16:30 | Reagovat

Super kapča:-D jsem moc ráda, že jsi ji dala dřív :-)

3 Aneta :) Aneta :) | 3. října 2013 v 17:54 | Reagovat

Moc kezká kapitola... :)

4 Tessinka Tessinka | 3. října 2013 v 18:01 | Reagovat

Bože to byla nádhera !! ale stejně pořád moc chci aby byla Rose s Adrienem :D ale bylo by dobrý kdyby nakonec neskončila ani z jedním z nich :D

5 Tessinka Tessinka | 3. října 2013 v 18:02 | Reagovat

Bože to byla nádhera !! ale stejně pořád moc chci aby byla Rose s Adrienem :D ale bylo by dobrý kdyby nakonec neskončila ani z jedním z nich :D

6 sincerity sincerity | 3. října 2013 v 18:55 | Reagovat

krásná kapča, jen nechápu jak může být dimitrij takovej hajzl a poslechnout abeho a plnit ten úkol, když ví že rose miluje adriana, i když vím že ji má dimka rád, ale stejně...podrazák :D

7 Anet Anet | Web | 3. října 2013 v 21:02 | Reagovat

Myslím, že by bylo dobrý kdyby si našla novýho boorca :D úplně někoho inačího..Adrian je skvělej..dimitri debil, ale ted mě trochu nasral i Adrijan..oky viděl ji, jak se ocucává s belikovem, ale vždyt on se má vdávat s její kámoškou..sakra!Má o rose bojovat né utéct a čekat, jak se to vyvrbí..bojovat! Blbci všici..!! xDDD Jináč moc krásně napsané...:DDDDDD

8 Anet Anet | Web | 3. října 2013 v 21:02 | Reagovat

* Adrian

9 Niki Niki | 3. října 2013 v 21:25 | Reagovat

Díky za další kapitolku, krásná. :D

10 NIkol NIkol | 4. října 2013 v 12:13 | Reagovat

krásná kapitola
P.S. jupííí tenhle je 10. !!!! :-D

11 Kačíí Kačíí | Web | 4. října 2013 v 16:05 | Reagovat

Tybláho, úžasný, Dimko do toho to dáš :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama