19. kapitola - verze druhá

20. listopadu 2013 v 20:43 | Sienna Parvani Spenser |  Kapitoly
Holky, tady máte další kapitolu, ale jen vyjímečně, protože za 4 komentáře??? alespoň šest a bude další, ale pouze za šest komentářů od různých osob ano?? Teď už jen příjemné čtení...



Co tu jen dělá? Ten nebyl v plánu a navíc, já ho nechci vidět. To je ono, je to přeci strážce, přišel nám v tom zabránit a všechno je teď v kelu. Taky nás tu musel odhalit. Když už jsem byla tak blízko své lásce.
"Rose konečně si tady, jsem si říkal, co tě tak zdrželo, jestli tě třeba nechytli." Co?? Teď už nerozumím vůbec ničeho. Lissa si asi všimla mého nechápavého výrazu, protože mi to hned vysvětlila.
"Dimitrij jde s námi." Cože? Jak to? To nebylo v lánu, jsem na ní mírně naštvaná, že mi ho zatajila. Asi si všimla, protože dodala: "můj nápad to nebyl."
"A když ne tvůj, tak čí teda?"
"Můj." Ozve se známí hlas, kdesi za mnou.
"Otče" řeknu jen nevěřícně.
"Bylo mi jasné, co chceš udělat. Udělal bych to samé a ty si po mě. A jelikož Belikov pořád pracuje pro mě, tak ti ho dávám jako osobní ochranku. Ručí za tebe svým životem. Buď opatrná holčičko moje." S těmito slovy mě obejme a odchází pryč.
"Tak jaký je plán?" zeptám se všech. Odpoví Dimitrij.
"Tady kousek odsud je tajný tunel vedoucí ven z akademie. Je již skoro zapomenutý, nepoužíval se již padesát let, ale tvůj otec to někde vyšťoural a poskytl nám mapu. Na konci tunelu bude čekat jeho auto a společně pojedeme na poslední místo, kde byla nějaká stopa a začneme hledat. Pokud by byla nějaká nová stopa, hned nám to Abe zavolá. Jinak jsem velitelem téhle akce."
"To teda nejsi, pracuješ pro mého otce a tudíž i pro mě."
"Rose, ty jsi ještě novicka a proto musíš poslouchat rozkazy strážců."
"Mě to nezajímá. Pracuješ pro moji rodinu a je to tvoje chyba tak že drž hubu a pojďme už. Akorát tu ztrácíme čas." Řeknu a rozejdu se.
"Rose, ten tunel je na druhou stranu." Mírně se usměje tím svým polovičatým úsměvem, rozejde se opačným směrem a já musím neochotně za ním. To bude zase den. Musím si pořád připomínat, že to dělám pro Adriana.
Měl pravdu, byl tu tunel, který se odkryl po nekonečném hrabání hlíny a odhazování kamenů. Najednou jsem si nebyla jistá, jestli je dobré rozhodnutí tímto polorozpadlým tunelem, který se může každou chvíli zřítit, brát několik morojů.
"Tak co půjdeš nebo tu budeš stát?" zeptal se hlas z ruským přízvukem těsně vedle mého ucha a já se zachvěla. Nech toho Rose!!! Ozval se můj vnitřní hlas. Jdeš přece zachránit Adriana!!!
"Jasně." Podívala jsem se na Lissu a na ostatní. "Najednou si nejsem jistá jestli byste měli jít taky. Je to nebezpečné a vy jste královští..." ani jsem to nestačila doříct protože mě přerušil hlas Andrého.
"No tak na to zapomeň milá zlatá. Jdeme s tebou!!" vyštěkl André a protáhl se kolem mě cestou do tunelu.
"Ale.."
"Žádné Ale, jdeme všichni." Dodala Lissa a šla za svým bratrem do tunelu a za ní byl hned Christian a taky Mason.
"Sakra proč chcete všichni spáchat sebevraždu?" zavrčela jsem, slyšela Dimitrije se zasmát. Otočila jsem se na něj a zamračila se. "Tak pojď než budeme mít na krku zavalení tří královský a jednoho bláznivého rudovlasého novice." Řekla jsem a Dimitrij se znovu zasmál a společně jsme za nimi vstoupili do tunelu.
"Vypadá to tu jak v kryptě." Ozval se André.
"Je škoda, že nejsi uživatel země." Ozvala jsem se. Podívala jsem se na stěny, z kterých se snášeli vrstvy hlíny. "Mám pocit, že nás to každou chvíli zasype."
"Přeháníš a moc koukáš na televizi." Řekl Mason a já jsem na něj vyplázla jazyk.
"Nepřeháním, jen říkám že je to nebezpečné pro vás."
"Hej Belikove nemůžeš jí zalepit pusu a nechat jí tady?" ozval se Christian. Nevydržela jsem to. Sebrala jsem kamínek ze země a hodila jsem mu ho na hlavu, jenomže on se sehnul a kamínek zasáhl Andrého.
"Au? Za co?" zeptal se André. Už jsem se nadechovala, ale někdo mě přerušil.
"Sakra nechte už toho, máme důležitější věci na práci." Řekl Lissa.
"Jo má pravdu a koukejte na cestu." Ozval se Dimitrij. Jo tak to mi tedy rozhodně nemusel říkat. ta cesta byla snad jedna z nejhorších po které jsem kdy šla.
Cesta byla daleko horší než jsem si původně myslela, ale naštěstí nás nezasypala. Měli jsme štěstí a ani nevím proč jsem se stala zábavnou částí pro celou naší skupinu. Nechápala jsem co se děje, ale měla jsem divný pocit jít podzemím. Něco jako alergii, ale horší. Neustále jsem se ohlížela okolo sebe a nedávala tak pozor na cestu. Takže jsem byla skoro pořád na zemi. Říkám skoro, protože Dimitrij mě vždycky včas zachytil. Kdyby to bylo jinak vím, že bychom byli spolu, ale já milovala Adriana.
Vím, že jsem byla zmatená a o Dimitriovi, ale bylo to jak říkala Lissa. Adrian byl moje první láska a do té doby než jsem poznala Dimitrije jsem se o nikoho nezajímala. Dimitrij představoval něco co jsem si vysnila jako malá holčička. Ochránce, který by pro mě skočil třeba i do samotného pekla.
A Adrian?
Adrian byl jako princ na bílém koni.
Jenomže tohle všechno byli jen pohádky. Pohádky se nikdy nestanou skutečností ať se člověk stane sebevíc. Nevím, jak tohle skončí, ale vím stoprocentně, že Adriana miluji a chci být s ním.
"Budiž světlo." Řekl André, když jsme vylezli z tunelu. "Taky si mohl zapálit to svoje světlo švagříčku." Podíval se André na Christiana.
"Jo takže to svádíš teď na mě jo? Já přece nemůžu za tu cestu. Navíc, klidně si to mohl udělat ty." Začal Christian, ale já jsem toho měla už plné zuby.
"Hele jestli se chcete hádat tak se klidně můžete vrátit zpátky na Akademii. A já půjdu pro Adriana sama. Nepotřebuji celou cestu poslouchat vaše hádky. Jasné!!!" vyštěkla jsem po nich a šla ke stromům, kde stálo v úkrytu zaparkované naše auto.
Nevím co mě to najednou popadlo, ale připadala jsem si strašně. Hodně špatně.
Technicky to byla moje chyba, kdybych Dimitrije nepolíbila, nic z toho by se nikdy nestalo, ale jak jsem tohle měla vědět?
Byla jsem tak strašně zmatená a Adrian mi nedal ani čas to všechno vysvětlit. Připadala jsem si k ničemu. Možná byla ta pravá chyba ve mě. Ne v Dimitriovi a ani ne v Adrianovi.
Ve mě. To já jsem byla chyba a možná, kdybych nebyla, bylo by to lepší.
"Přestaň." Slyšela jsem ruský přízvuk za mnou. "my ho najdeme. Tak se neobviňuj."
"Co? Jak můžeš vědět?" zeptala jsem se.
"Poznám na tobě na co myslíš." Řekl a otevřel dveře do auta. Všichni si nastoupili a on se na mě ještě jednou podíval. V jeho očích se značila touha, ale i smutek. Bylo mi ho opravdu líto. "Nebyla to tvoje chyba. Jediný kdo je tady na vině jsem já." Řekl a nastoupil do auta.
Teď jsem se cítila ještě hůř. I když udělal pár věcí špatně, ale do poloviny ho dostal můj otec, tak jsem mu moc ublížila. Protože nevím proč, ale zdálo se mi, že pro něj to nebyla jen práce a příkaz.
Povzdechla jsem si a nastoupila k nim do auta. Dimitrij nastartoval a vyjel za naším cílem.
Položila jsem si hlavu na okénko, zavřela oči a zašeptala do temnoty.
Jdu si pro tebe Adriane.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elli Elli | 21. listopadu 2013 v 6:06 | Reagovat

Moc povedený :-) Rychle další! :-)  :-)

2 Tessinka Tessinka | 21. listopadu 2013 v 16:56 | Reagovat

Nádhera !! :D

3 Jassy Blake Jassy Blake | 22. listopadu 2013 v 21:36 | Reagovat

Pěkné to bylo:-)

4 Tali Tali | 23. listopadu 2013 v 11:09 | Reagovat

Moc hezký :-D rychle další prosím

5 Kačíí Kačíí | Web | 25. listopadu 2013 v 17:37 | Reagovat

Krásná kapitolka :-)  :-)

6 Anet Anet | Web | 28. listopadu 2013 v 16:30 | Reagovat

Juj...musí ho najít...:DDD další...kdy bude další? :OO honem....prosím....další..! jináč..samo sebou...skvěle napsaný! ;-)

7 Elli Elli | 14. prosince 2013 v 22:14 | Reagovat

Bude další kapča?

8 aley-chan aley-chan | Web | 20. prosince 2013 v 11:02 | Reagovat

skvělý, ale je nás víc jak 6 tak pls další kapitolu

9 Sienna-parvani-spenser Sienna-parvani-spenser | 30. prosince 2013 v 22:33 | Reagovat

Holky, moc se omlouvám...v práci vůbec nestíhám...nová kapitolka bude co nejdříve, jen co jí dopíšu... jsem tak v polovině, ale chodím domů tak vysílená, že jen lehnu do postele a hned spim... po novém roce to bude lepší... Ale kdyby jste chtěli, můžu sem hodit jednu jednorázovku ze života.. řekněte si a máte jí tady :-D  :-D

10 Kačíí Kačíí | Web | 31. prosince 2013 v 10:19 | Reagovat

[9]: Samozřejmě, chci jednorázovku :-)  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama